O knize: rok / Tuhle planetu jsem nikdy nemiloval. Řeknu ještě víc, upřímně jsem ji nenáviděl. Pohrdal jím každým vláknem své duše. A každý den, co si pamatuji, jsem snil o dni, kdy konečně opustím tento ledový, bouří udusaný svět. Po dlouhých dvacet let byla Citadela jediným místem, které jsem nazýval svým domovem obyvatelé byli moje jediná rodina. Stále si pamatuji okamžik, kdy jsem si uvědomil, že nemohu být součástí celku, a den, kdy se moje skutečná rodina zhroutila a roztříštila na kusy stejně nenávratně jako ledová socha vytvořená větrem uplynulo od té doby, co zmizela, a stále si vyčítám, že jsem ji nechal odletět.